blog.johanka.net

Začínáme s Linuxem

Na úvod chci zdůraznit dvě věci:

1. Tento článek nechce být náhradou za uživatelskou příručku. Vynasnažím se poskytnout zde užitečné informace a zároveň zůstat pokud možno v obecné rovině. Určitě do uživatelské příručky vámi zvolené linuxové distribuce nahlédněte, najdete tam totiž důležité rady pro začátek.

2. Nemusíte se ničeho obávat, (prozatím) nebudete nic instalovat, a nemůžete tudíž nic smazat ani pokazit. Budete si na svém počítači pouštět plně funkční náhled systému a jakékoliv změny v něm provedené se při restartu počítače ztratí.

Většina aktivních linuxových distribucí dnes svým potenciálním uživatelům nabízí plně funkční náhled systému. Můžete si jej stáhnout jako diskový obraz (ISO) a vypálit na CD/DVD nebo nechat jeho obsah zkopírovat na flashdisk (podle toho, jaký hardware používáte). Jen tehdy, až si všechno vyzkoušíte a budete se zvolenou distribucí 100% spokojení, můžete přistoupit k její instalaci. Náhledy systému a instalační média si nemusíte připravovat sami, dají se objednat např. v tomto českém e-shopu, kde najdete hned několik linuxových distribucí plně lokalizovaných do češtiny, včetně předinstalovaných slovníků pro kontrolu pravopisu apod. Za poměrně slušnou cenu dnes navíc v internetových aukcích seženete repasované exempláře špičkových notebooků s předinstalovaným Linuxem a můžete si s ním hrát tam.

Mějme za to, že jsme si právě stáhli nejnovější verzi Linuxu Mint (zvolila jsem si stažení přes torrent), máme připravený USB flashdisk s dostatečnou kapacitou a některou utilitku doporučenou pro náš operační systém ke zformátování flashdisku a vytvoření bootovatelného USB. Na Linuxu jsou tyto prográmky součástí systému.

Když teď máme k dispozici instalační médium s náhledem systému (buď USB nebo CD/DVD), potřebujeme změnit nastavení počítače tak, aby se nespouštěl z pevného disku (či SSD), ale z námi zvoleného média. Jak už jsem předeslala na úvod, žádná data se tím neztrácejí, váš stávající systém zůstane zcela nedotčen. Jedná se nicméně o nejproblémovější krok. Na většině počítačů je třeba ihned po spuštění držet klávesu F2 (nebo kombinaci Fn a F2 na notebooku), abyste se dostali do nastavení, kde můžete změnit tzv. bootovací sekvenci, tedy určit, kam se počítač dříve podívá, než spustí operační systém. Pak už stačí následovat pokyny na obrazovce a přesouvat se mezi nastaveními tlačítky s šipkou. Je třeba změnit nastavení tak, aby USB nebo DVD byly na prvním místě a teprve po nich pevný disk (či SSD), potvrdit a uložit. Váš počítač se teď bude spouštět z externího média. Na hardwaru od Apple nemusíte nic měnit, stačí ihned po spuštění zmáčknout klávesu Alt. USB by se mělo objevit vedle hlavního disku jako jedna z možností. Kliknutím jej spustíte.

Tak, nejtěžší část máme za sebou, můžeme se v klidu kochat uvítacím logem a sledovat, jak se náš nový operační systém spouští... Grafické prostředí, které se nám teď otevřelo, samozřejmě tvoří jenom tu příslovečnou špičku ledovce. Všechna klíčová nastavení a programovací součásti jsou uloženy v textových souborech a všechno dění má podobu textových příkazů. Jako linuxová distribuce určená začínajícím uživatelům však Mint moudře staví grafické rozhraní do popředí a ponechává hard core součásti skryty. Dostaneme se k nim postupně v následujících článcích.

copy left Johanka Piskovská, 2020